Historie
Tornjak je pastevecký pes, který pochází z Hory Vlašič v Bosně a také z oblastí Chorvatska kam se stáda z Vlašiče přesouvala na zimu.
Název Tornjak byl odvozen ze slova “tor“ které znamená oplocený prostor či pastvinu pro ovce.
Je velmi málo plemen psů, o kterých je tolik starých a přesných informaci o jeho existenci, vzhledu, výšce, barvě a účelu jako je jich u Tornjaka. První písemné dokumenty jsou již z roku 1067 z chorvatského Dakova. Pravděpodobně byl přiveden starými Slovany z oblastí dnešního Iránu. Podmínky, ve kterých Tornjak žil (horské klima s přítomností vlků a medvědů s potřebou majitelů Tornjaků), vytvořily psa fyzický silného, otužilého, skromných potřeb na potravu a ubytování a také vynikajícího hlídače.
Tornjak je silný, pevný, skoro kvadratický pes. Vzhledově vícebarevný či dvoubarevný s hustou a dlouhou srstí s charakteristicky nošeným bohatě osrstěným ocasem. Hlava, uši, přední část nohou a tlapy mají kratší hustou srst. Srst by na jiných místech měla být dlouhá a vytvářet hřívu na krku, zároveň je dlouhou srstí osrstěný i trup, zadní část nohou a ocas.
Výška psa je 65cm a výše, ideální by měla být 70 cm, -+2cm. Fenky jsou výškově od 60cm. Délka trupu je maximálně o 8% delší jak výška psa(u fenek je to max. 10%).
Armani Boss-Tor
Na níže uvedené fotce z roku 1977 jsou vidět tři typy zbarvení Tornjaků. Od černého s pálením, kteří již nejsou, přes Tornjaka s pláštěm s dominantní barvou jinou než bílou až po dominantní bílou se znaky jedno nebo dvoubarevnými. Tornják může mít znaky od žluté přes hnědo-červenou, po hnědou až černou. U znaků vlkošedé či šedé barvy, která naní zakázáná, bych byla velmi opatrná (v minulosti u některých chovatelů proběhlo křížení mezi Tornjaky a Šarplaninci - z tohoto spojení tornjak dědí vlkošedou barvu).
Povaha
Tornjaci jsou pastevečtí psi a svou práci – hlídání stáda ovcí – dělají dodnes. Nicméně, jako ostatní pastevečtí psi jsou Tornjaci v dnešní době pořizováni spíše jako hlídači pozemků jejich majitelů a nebo jako domácí mazlíčci. Povahu má typickou pasteveckým psům: mírnou, dobrosrdečnou a především jsou klidní a mají radi řád a harmonii. Ke členům rodiny jsou něžní a emotivní, pokud jsou správně socializováni jsou i tolerantní k cizím lidem mimo své hlídací teritorium. Jejích teritoriální pud je velmi silný, jsou sebevědomí a samostatní a tak pokud se kolem jejich teritoria začíná dít něco neobvyklého, ihned začnou se zájmem vše sledovat a v případě potřeby se chovat obranářsky. Hlídací pud není třeba u těchto psů nijak vyvíjet, přijde sám s tím, jak pes bude dospívat.
A právě proto jsou to psi, kteří vyžadují důslednost ve výchově a autoritu majitele, protože je agresivita u dospělých psů přecejen vrozená. Opuštěných či špatně vychovaných psů je v dnešní době příliš a důvody k tomu můžeme vidět vždy v majiteli. Majitel vždy musí mít hlavní slovo a mít pevnou ruku, jinak hlavně psi můžou být v dospělosti výrazně agresivní jak k lidem tak i k majiteli, ale i k ostatním psům.
Tornjak je jako miminko neodolatelně krásné malé klubíčko. Ale tyto klubíčka rychle vyrostou i do váhy 60 či více kilo. Jsou to psi, kteří se v dospělosti postaví i vlkovi. Jejích základní poslání je hlídací a obranářské a to s sebou nese i určité dispozice k dominanci. Tato fakta si budoucí majitel musí uvědomit včas a pak mu můžou jedině pomoct, aby se svým psem žil i v městském prostředí v souladu a v míru s okolím.
Tornjak, jako ostatní pastevecká plemena, je velmi inteligentní, schopný samostatného uvažování a rozhodování a rychlého se učení. Nicméně jako typický představitel této skupiny se schopností samostatného uvažování bude většinou hluchý k povelům klasického výcviku, protože neuvidí potřebu tyto povely splnit. Tornjak není vhodný k standardnímu výcviku, který vyhovuje německým ovčákům, dobrmanům či boxerům. U Tornjaků je třeba velké dávky něžné, ale pevné, trpělivé a soustavné výchovy plné lásky.
Tornjak všeobecně štěká hodně – je to součásti jeho povahy. Reaguje na každý neobvyklý zvuk, pohyb v blízkosti, teritoria na kterém tráví čas. I delší či častější pobyt v určitém parku, na louce atd. jim dává pocit, že se tady přece jedná o jejich hlídaný prostor. Na svém teritoriu jsou to psi mírní, mimo své teritorium bývají bdělí, byť na první pohled tak vůbec nepůsobí. Ze stavu naprostého klidu se dokáže v případě nebezpečí ve vteřině dostat do stavu naprosté aktivity.
Pes Tornjak je výrazně dominantní nad jinými psy. U Tornjaka se musí vědět kdo je hlavní, kdo je ve všem první a velkou roli ve všem hraje i majitel. Když je majitel pevné ruky, psi budou klidnější a teké bude méně rozepří mezi nimi.
Řiká se: "Šťastný ten, kdo je jeho přítelem, běda nepříteli."
Dne 22. 2. 2006 odsouhlasilo FCI v Madridu, že plemeno Tornjak se může účastnit všech výstav jak národních, tak CACIB , stejně tak i evropských a světových výstav. Standard pro posuzování Tornjaka byl sepsán 10.2.2006 v Sarajevu. Tornjak se výstav účastní jako plemeno podmínečně uznané , bez možnosti získat titul CACIB, ale s možností získat titul BIS. Byl zařezen do FCI skupiny II.
Zdroje informací /Informations from:
